Návod na připojení k terminálovému řešení fakulty z prostředí windows pomoci aplikace CygWin

Pokud se chceme připojit k terminálovému řešení přes Windows, musíme si stáhnout program CygWin. CygWin je linuxové prostředí pro systémy Windows. Skládá se z vrstev implementující prostředí Linuxu a linuxových programů.

Stáhnout jej můžeme přímo na stránkách projektu a to zde www.cygwin.com/setup.exe.

Po spuštění instalačního souboru pokračujeme podle bodů:

1. Klikneme na další

2. Zaškrtneme install from internet a stiskneme další

3. Doporučuji nechat cestu C:\cygwin

   Označíme Install for all users a default text type necháme Unix / Binary a klikneme na další

4. Dále zvolíme cestu, kam se mají stáhnout balíčky, je jedno kam. Složku po instalaci můžete odstranit, ale doporučuji ponechat pro pozdější instalaci updatu atd.. Další

5. Označíme Direct connection a pokračujeme dále

6. Vybereme nějaký miror, z kterého budeme stahovat balíčky, buď s koncovkou cz nebo, pokud stahování probíhá pomalu, nějaký geograficky blízký a rychlý server, například tu-dresden.de.

7. Podle obrázku vybereme následující sekce k instalaci: A to Audio a X11 a dáme další. Průběh instalace by měl proběhnout bezkonfliktně a po instalaci si zvolíme jestli chceme vytvořit ikonu CygWinu na ploše a ve start menu.

   Poznámka: zvuk zatím nefunguje, ale balík radši nainstalujeme, pokud se nám zvuk podaří zprovoznit později.

   

Pro přihlášení do terminálového řešení máme dvě možnosti.

1) Buď spustíme cygwin a do příkazového řádku napíšeme tento příkaz:

    XWin.exe -query carya.mendelu.cz

    A spustí se nám přihlašovací okno které můžeme vidět na obrázku.

2) Nebo pomoci souboru s koncovkou .bat který si můžete vytvořit, případně stáhnout zde. Název mu můžete dát jaký chcete.

Jeho obsah by pak měl vypadat následovně:

@echo on

set CYGWIN_ROOT=C:\cygwin

%CYGWIN_ROOT%\bin\mount.exe -b %CYGWIN_ROOT:\=/% /

%CYGWIN_ROOT%\usr\X11R6\bin\XWin.exe -query carya.mendelu.cz

%CYGWIN_ROOT%\bin\umount.exe /

Poznámka: Tento soubor si vytvořte např. pomoci obyčejného poznámkového bloku, kam vložíte tento obsah. Dejte uložit jako a připište mu již zmíněnou koncovku.

Podotýkám, pokud jste nainstaloval cygwin jinam než na C:\cygwin, musíte upravit druhý řádek spouštěcího souboru a do proměnné CYGWIN_ROOT přiřadit cestu na Vámi zvolený instalační adresář.

Pozor! Ještě nekončíme. Musíme ještě překopírovat tři knihovny:

cygfreetype-6.dll, cygwin1.dll, cygz.dll

které bychom měli nalézt v adresáři C:\cygwin\bin\

a zkopírujeme je do adresáře C:\WINDOWS\system32\

Při tomto způsobu spuštění není třeba nic nikam psát, stačí jen spustit soubor s koncovkou .bat který jsme vytvořili a hned se spustí přihlašovací okno.

 Po přihlášení přes váš login a heslo v UISu již můžete začít pracovat stejně jako by jste seděli u terminálu, resp. u vzdáleného serveru.

Tento návod je určen pro laické uživatele. Zejména si proto neklade si nárok na přesné vysvětlení všech pojmů, vědomě a zajisté i nevědomě zde došlo k mnoha zjednodušením a nepřesnostem, které by však neměly vést k nedorozumění.

Pokud něco nepracuje tak jak je zde vysvětleno, kontaktujte podpůrný tým LDF.

K serverům terminálového řešení je možno z operačních systémů typu Linux přistupovat několika způsoby

1. pomocí XDMCP
2. pomocí Xnest
3. z live distribuce

První dva způsoby předpokládají, že na lokálním počítači v počítačové síti MZLU, ze kterého se uživatel snaží připojit k terminálovému řešení, je nainstalován Linux. Třetí způsob předpokládá, že uživatel má k dispozici CD s live distribucí Linuxu. Při všech způsobech se přepínání klávesnice řeší na vašem lokálním počítači, nepoužívejte proto pro přepínání klávesnice příkaz chkeyb, jako když sedíte u skutečného terminálu! Pokud se tak stane, může se vám úplně rozhodit klávesnice a budete muset restartvat Xka.

Připojení pomocí XDMCP protokolu

XDMCP slouží ke vzdálenému přístupu na server. Na lokálním počítači, který může být i málo výkonný, se pouze zobrazují programy, které jsou spouštěny na výkonném serveru a tudíž prováděny velmi rychle.  Nejjednodušší přístup je z login manageru gdm, který se většině uživatelů Linuxu defaultně zobrazuje po spuštění počítače či po odhlášení se z počítače. Situace může vypadat různě, podle konkrétního nastavení počítače, většinou najdeme volbu Možnosti, Akce nebo Options (viz. obrázek) obsahující XDMCP, nebo se volba obsahující možnost přihlásit se pomocí XDMCP objeví, pokud místo vepsání jména uživatele stiskneme F10 (viz příslušný obrázek v sekci o live CD ). Server terminálového řešení, ke kterému se chceme připojit je carya.mendelu.cz

Do seznamu serverů doplníme carya.mendelu.cz a volbu potvrdíme.

Označíme přidaný server a potvrdíme tlačítko Connect.

V přihlašovacím okně si můžeme zvolit desktop manager (KDE nebo Gnome).

Nakonec zádáme své uživatelské jméno a heslo.

Po přihlášení pracujeme na serveru carya.mendelu.cz a pomocí dostupného programového vybavení můžeme normálně pracovat, spouštět náročné i nenáročné výpočty, prohlížet a vytvářet své dokumenty, přijímat elektronickou poštu a promazávat spam, studovat volně šiřitelné a legálně získané odborné dokumenty, online kozultovat problémy s kolegy pomocí ICQ nebo Jabberu, vzdáleně se připojovat na další servery (například z důvodu přístupu do placených databází) a provádět množství dalších činností, které jsou v souladu s pravidly používání univerzitní sítě .

Chceme-li pracovat současně na lokálním počítači i na počítači carya, otevřeme si připojení k terminálovému řešení buď ve vnořeném okně pomocí Xnest (viz další odstavec), nebo spustíme druhý X server ve kterém se přihlásíme k terminálovému řešení a mezi oběma desktopy poté přepínáme pomocí Alt+Ctrl+F7 (lokální počítač) a Alt+Ctrl+F8 (terminálové řešení). postup je následující:

1. Stiskem klávesové kombinace Alt+Ctrl+jedna z kláves F1ažF6 se přepneme do konzole (a nelekneme se černé obrazovky s výzvou na zadání loginu a hesla, naše původní práce nezmizela, je přístupná po stisku Alt+F7).
2. Nalogujeme se pod svým uživatelským jménem a heslem na lokální počítač. Pořád jsme v textovém režimu.
3. Spustíme druhý X server příkazem X :11 -query carya.mendelu.cz. Tento příkaz nabídne přihlášení se k terminálovému řešení.

Připojení pomocí Xnest

Xnest je program umožňující práci s X serverem ve vnořeném okně. Situace tedy může vypadat tak, že pracujete na lokálním počítači s Linuxem a v dalším okně si chcete otevřít nové sezení a přihlásit se k terminálovému řešení.

Některé distribuce přímo nabízejí v menu položku "Přihlásit se ve vnořeném okně", potom je nejsnažší tuto položku použít. Pokud tuto položku v menu nemáme, můžeme ekvivalentně použít příkaz gdmflexiserver -n který zobrazí nové přihlašovací okno v dalším okně na ploše.

Situace může vypadat tak jak na následujícím obrázku: většinu obrazovky zabírá okno s login managerem pro nové přihlášení, ale toto okno lze klasicky přesouvat a v případě potřeby minimalizovat a stále tak zůstavají dostupné všechny programy otevřené na lokálním počítači. Dále pokračujeme tak, jak je popsáno v odstaci věnovanému XDMCP .

Další možností je použít příkaz Xnest :12 -query carya.mendelu.cz, který zobrazí přímo login manager serveru terminálového řešení. Pro větší okno při práci můžeme použít parametr geometry, například při práci na monitoru s rozlišením 1024x768 použijeme příkaz ve tvaru Xnest -geometry 1024x768 :12 -query carya.mendelu.cz, okno přesuneme na samostatnou pracovní plochu a přepneme do fullscreenu (v Gnome si pro akci přepnutí do režimu na celou obrazovku můžeme nastavit klávesovou zkratku - Systém - Nastavení - Klávesové zkratky - Správa oken).

Přihlášení pomocí Xnest má tu nevýhodu, že pokud pracovní okno opustíme a pracujeme souběžně na jiné ploše nebo v jiné lokální aplikaci, může docházet k nečekaným pádům sezení na terminálovém serveru. 

Připojení z live distribuce Linuxu

Live distribuce Linuxu slouží k práci s Linuxem bez jakékoliv instalace čehokoliv na pevný disk. Můžou tedy sloužit například pro vyzkoušení Linuxu nebo pro práci na počítači, na který nechceme nic dalšího instalovat, nebo na kterém není dostupný původní operační systém, například po jeho havárii. Celý operační systém je na CD nebo DVD disku, spouštění programů proto může být dlouhé, celková odezva na práci může být poměrně dlouhá a uložené soubory po ukončení systému ztratíme (pokud je neuložíme na některé trvalé úložiště, jako pevný disk, USB disk nebo úložiště na Internetu). Toto je pro běžnou práci často nepříjemné, my však můžeme live CD využít pouze pro připojení k serveru terminálového řešení - veškerá činnost potom bude probíhat na tomto serveru a odezva na práci je proto rychlá a uložené soubory a uložené změny jsou trvalé.

Live distribucí je celá řada, pro nás bude nepohodlněší použít CentOS live CD, které je na ftp serveru Mendelovy univerzity a stahování velkého objemu dat (cca 600 MB) proto proběhne rychle. Distribuce je šířena jako iso soubor , který je určen k vypálení na CD. Při vypalování je nutno nevypalovat jako běžná data, ale použít volbu Vypálit CD ISO obraz (Burn CD ISO image). Po vypálení necháme CD v mechanice a restartujeme počítač. Ten by měl nabootovat z CD do Linuxu (pokud ne, zkontrolujeme nastavení BIOSu počítače) a obrazovka by měla vypadat následovně.

K přihlášnení uživatele centos dojde automaticky. Po přihlášení musíme zastavit firewall, který je v této distribuci automaticky spuštěn při startu. Otevřeme proto nejprve terminálové okno kliknutím na ikonu.

Poté provedeme následující kroky

1. Získáme administrátorská práva příkazem su -    Po zadání tohoto příkazu musíme zadat heslo 12qwaszx
2. Zastavíme firewall příkazem /etc/init.d/iptables stop 
3. Opustíme sezení volbou System - Log out centos - Log out a ocitneme se opět v přihlašovacím okně.

Místo dalšího přihlášení nebo místo čekání na vypršení limitu pro automatické přihlášení stiskneme F10, vybereme Remote login via XDMCP a dále postupujeme jako v kapitole o přístupu přes XDMCP .

Pokud počítač nabootuje do Linuxu, ale nespustí se síť nebo grafické obrazovka, nastal pravděpodobně problém s tím, že při spouštění systému se nedetekoval správně hardware počítače. Toto je možné u příliš nových, příliš starých nebo příliš nestandardních počítačů. V takovém případě je možno vyzkoušet některé jiné live distribuce Linuxu jako je například Fedora, Ubuntu a celá řada dalších, popsaných v předchozím odkazu. Postup je zcela obdobný, může se lišit pouze v detailech. Například při použití Ubuntu je po spuštění automaticky přihlášen uživatel a pro přístup do terminálového řešení je potřeba automaticky přihlášeného uživatele nejprve odhlásit (System - Quit - Log Out) a na přihlašovací obrazovce zvolit Options - Remote login via XDMCP.

Některé live distribuce slouží i jako instalační média pro instalaci systému na pevný disk. Autor tohoto odstavce však případným Linuxovým začátečníkům, kteří nemají žádné specifické nároky na provozované programy, doporučuje z důvodu rychlosti i pohodlí spíše práci v odladěném prostředí terminálového serveru, než instalovat a nastavovat OS Linux na svém lokálním počítači (i když u moderních distribucí se většinou jedná o značně automatizovaný proces, kde lze většinu věcí naklikat a na mnoho věcí se doptat na diskuzních fórech na Internetu).

Terminál může získat akademický nebo technický pracovník, PGS či PVS, kteří jsou ve smluvním vztahu s LDF MZLU. Přednost mají postgraduální studenti a pracovníci u kterých je terminálový přístup jediný popř. nejvhodnější způsob práce. Vyjímku činí osoby zabývající testováním a odlaďováním terminálového prostředí, kteří mohou na krátké období získat takový počet terminálů, který je nezbytný pro práci, kterou provádí. Poslední vyjímkou je osoba či pracovní tým, který potřebuje zapůjčit terminály na krátké období pro účely vizualizace, prezentace, konference či školení. Povolení o přidělení terminálu a převodu odpovědnosti za toto zařízení uděluje děkan LDF, proděkan LDF pro vnitřní vztahy či jimi pověřená osoba. Poznámky: Děkanát disponuje v současnosti 20 ks terminálů. Informace o aktuálním počtu volných terminálů lze získat u OSVT děkanátu. Tento počet tak upřednostňuje především PG studenty. Na druhou stranu je součástí terminálového zařízení velmi výkoné vybavení, které umožňuje vzdálené připojení terminálů, které nakoupí ústavy ve své režii. Rovněž lze využít možnost připojení klasických počítačů k této terminálové infrastruktuře. Při nákupu většího počtu terminálů (>10) , které se mají stát součástí terminálového řešení LDF, je nutné aby příslušný ústav, který plánuje nákup, nejdříve kontaktoval proděkana pro vnitřní vztahy (nejméně 2 měsíce před realizací nákupu), tak aby bylo zajištěno odpovídající technické zázemí pro nové terminály. Při nákupu cca 15-20 terminálů je nutné zahrnout do pořizovací ceny i low-end server (cca 20-40tis.Kč), který bude přidružen ke stávající infrastruktuře.

Postup při získávání terminálu

 1. Zaslání žádosti o přidělení terminálu pověřené osobě.

     Zašlete zprávu panu Radanu Žáčkovi, do předmětu zprávy uveďte heslo: Žádost o přidělení terminálu
     jako tělo zprávy můžete využít následující text:

           Dobrý den,

               dovoluji si touto cestou požádat o přidělení terminálu. Bližší specifikace viz níže:

               Jméno a příjmení: uveďte vaše jméno a příjmení

               Ústav: uveďte název a kód vašeho ústavu

               Pracovní zařazení: uveďte své pracovní zařazení

               Zdůvodnění žádosti: uveďte zdůvodnění své žádosti (např. nemám k dispozici jiné výpoćetní zařízení, z důvodů přístupu k HPC řešení LDF, z důvodů prezentace, konference, školení, z důvodu přístupu k centrálním aplikacím LDF/MZLU...). V případech krátkodobé výpujčky nezapomeňte uvést termín do kterého terminál(y) vrátíte zpět.

               Budova a místnost kde má být terminál umístěn: např. budova B, místnost N6004

               Číslo ethernetové zásuvky, ke které má být terminál zapojen: např. C225

              Seznam aplikací, ke kterým si apriori nárokujete přístup:  je nutné uvést jen v případech, že máte zaplacenou licenci k aplikaci, která je součástí terminálového řešení a která je vázána pouze na Vaše jméno. Zejména to platí pokud chcete přistupovat k prostředí Windows. Pro tyto účely je nutné nejdříve zakoupit licence "MS Windows Terminal Svr CAL 2003 WinNT Czech MVL Device CAL" a "MS Windows Server CAL 2003 Czech MVL Device CAL" z nabídky MS Select (kontaktujte paní Melánii Veselou)

 2. V případě zápujčky terminálu, či neupřesněné žádosti, která nespecifikuje osobu, které má být terminál přidělen (např. žádost vedoucího ústavu o hromadné přidělení terminálů), zašlete výše uvedenou či podobnou žádost v tištěné podobě na hlavičkovém papíře na adresu děkana LDF.

 3. V případě kladného vyřízení žádosti, podepíše osoba, která přebírá terminál dokument o převzetí. 

 Poznámka: Terminály zakoupené děkanátem zůstavají v účetní evidenci děkanátu. Terminály zakoupené ústavy zůstávají v účetní evidenci příslušného ústavu, který terminály zakoupil. Všechny terminály, které přistupují k terminálovému řešení jsou ale vedeny v portálu OSVT příslušejícímu OSVT správci děkanátu popř. delegované osobě. Tento správce/delegovaná osoba monituruje aktuální pohyb terminálu, osoby s hmotnou odpovědnost za ně a vyřizuje povolení a technické řešení připojení terminálů k jednotlivým zásuvkám (ve spolupráci s UIKT). 

Postup administrativy LDF při žádosti o přidělení terminálu

1. Pověřená osoba děkanátu (zpravidla OSVT) obdrží elektronickou žádost, popř. děkanát obdrží písemnou žádost o přidělení terminálu

2. Pokud pověřená osoba obdrží elektronickou žádost, která splňuje všechny formální požadavky (zejména umístění terminálu, číslo zásuvky, a další výše uvedené parametry), tak ji přepošle proděkanovi pro vnitřní vztahy s dodatkem, který popisuje případné technické překážky (nekvalitní síť, neexistence síťové cesty, nevhodné pracovní prostŕedí,  technicky obtížné požadavky žadatele na připojení externích periférií či neřešitelné poźadavky uživatele na využívání SW v prostředí terminálové infrastruktury). V případě, že žádost nesplňuje formální požadavky, zašle pověřená osoba žádost elektronicky zpět s upozorněním, které formální požadavky nejsou splněny a které musí žadatel doplnit. Pokud proděkan schválí žádost, informuje pověřenou osobu. Pokud proděkan či děkan LDF zamítne žádost, informuje pověřenou osobu a zároveň i žadatele.Písemná žádost se řeší individuálně jednáním proděkana příp. děkana s žadatelem.

3. V případě schválení žádosti zašle pověřená osoba:

        a) žádost na OI UIKT o změnu údajů v portálu OSVT (v žádosti bude uvedeno jméno a příjmení budoucí uživatele/odp.osoby terminálu, MAC adresa terminálu, který bude přidělen, číslo ethernetové zásuvky, místnost a budovu ve které se terminál bude nacházet). Zároveň zkontroluje platnost inv.č, sériového čísla a případných licencí, které se vážou k udělovanému terminálu uvedeném v jeho záznamu portálu OSVT.

        b) kopii žádosti v bodě a) správci terminálové infrastruktury

4. Správce provede zaevidování terminálu do DHCP serveru, služby monitorování NAGIOS a vytvoří uživateli v jeho profilu odkaz na fakultní diskové pole a zástupce na společné aplikace, rovněž zpřístupní služby na které má uživatel nárok (Windows, síťové tiskárny). Zařadí uživatele do distribučního seznamu terminaly.ldf.

5. Nebrání-li tomu technické či jiné důvody, vydá správce pověřené osobě  autentizační kartu uživatele, kterou bude žadatel přistupovat do terminálového řešení.

6. Po vyřízení žádostí na OI UIKT a u správce terminálového řešení, instaluje pověřená osoba žadateli terminál na místě uvedeném v žádosti a ověří funkčnost terminálu a terminálového prostředí  a předá žadateli autentizační kartu.

7. Po převzetí terminálu, klávesnice, myši s příslušnou kabeláží, příp. autentizační kartou podepíše žadatel "Dokument o převzetí terminálu"  a předá jej pověřené osobě, která dokument uloží do příslušné evidence.

8. Žadatel nesmí po pověřené osobě nárokovat školení či seznámení s prací v terminálovém prostředí! Veškeré tyto informace žadatel nastuduje svépomocí z elektronických zdrojů (portál superpočítačového centra, helpdesk LDF, diskuzní fóra, často řešené problémy) popř. se bude účastnit školení pořádaných za tímto účelem. 

Body 1 až 3 musí proběhnout v jednom pracovním dni. Vyřízení žádosti na OI UIKT a u správce by nemělo překročit 12 hodin od okamžiku obdržení žádosti (a to z čistě technických důvodů). Celkově by kladné vyřízení žádosti nemělo trvat déle jak 2 dny. Po uplynutí této doby by měl mít uživatel, kterému byla schválena žádost, k dispozici funkční terminál včetně přístupu k infrastruktuře LDF a MZLU.  

 Poznámka: Tento dokument není závazným dokumentem, ale má sloužit k vyšší informovanosti a snazší spolupráci v prostředí LDF MZLU.

Koncepce základní vybavenosti IT - terminálové řešení

Fakulta zabezpečuje základy vybavenosti IT, která zaručuje poskytování všeobecných služeb administrativní povahy, zpracování experimentálních dat, vědecko technické analýzy a centrální správy uživatelského prostředí. Koncepce by měla zajistit vytvoření prostředí ve kterém uživatelé nejsou správci jednotlivých zařízení, ale pouze účastníci využívající jednotlivých služeb a prostředí infrastruktury bez nutné znalosti správy systému a údržby prostředí.

Zvolený přístup umožní snížit celkové množství administrativní práce, nabídne zároveň stabilní prostředí, které je schopno zabezpečit standardní požadavky PGS, vědecko technických pracovníků, PVS a ostatních zaměstnanců MZLU.

Koncepce je založena na terminálové infrastruktuře, které poskytuje velmi šetrné a zároveň ekonomicky výhodné řešení. Společná správa aplikací a centrální řízení uživatelských profilů umožní efektivní využívání a dostupnost softwarových prostředků pro všechny členy LDF.

Nízké ekonomické náklady na pořízení a následný provoz umožní efektivní rozdělení finančních prostředků do specializovaných úkolů výstavby infrastruktury, zároveň se zde nabízí i možnost sdružování HW i SW prostředků tak, že finanční objemy jdoucí do celkové modernizace IT mohou být účelně využity na nákup výkonnějších prostředků (zařízení), které jsou nedostupné pro jednotlivé konstituční složky fakulty, ale přesto jsou nezbytné pro koncepční rozvoj IT fakulty v dlouhodobém výhledu.

Zvlášť velký význam má terminálové řešení při vytváření a správě počítačových laboratoří u kterých zvolený přístup umožní výrazně snížit investiční náklady na pořízení jednotlivých klientských stanic. Navíc může dojít k výraznému posílení výkonných výpočetních prvků, které mohou být opět sdružovány do kompozitních (clusterových) výpočetních zařízení a poskytnout výkon, který by byl jinak velmi obtížně dosažitelný.

Centrální správa je zároveň i zárukou obecné dostupnosti a přenositelnosti uživatelského prostředí mezi jednotlivými klientskými pracovišti resp. stanicemi.

Uvedená koncepce nabízí jednoduchý způsob řešení problematických otázek bezpečnosti a zálohování. Součástí terminálového řešení jsou jak jednotky bezpečnostních serverů, tak diskové pole, které zabezpečuje dostatečný prostor pro úschovu dat a práci s velkými objemy dat. Centralizované (clusterové) řešení umožňuje i výstavbu velmi specializovaných technologií, popř. pro vizualizaci či virtualizaci dat, které by opět nebyly řešitelné v rámci jednotlivých stavebních jednotek fakulty, ale jsou řešitelné v centralizované variantě při sdružení fin. HW a SW prostředků.

Výhody terminálového řešení

1. uživatel se nemusí zabývat správou systému (zabezpečením, instalací komplikovaných aplikací, uživatelskými právy, zálohováním...) vše je centrálně řízeno vyškoleným odborníkem

2. nižší režijní náklady

3. delší užitná doba terminálů oproti běžným PC

4. pořizovací hodnota je nižší ve srovnání s klasickými PC

5. pokud je centrální zařízení zálohováno dalším(i) serverem, jedná se o mnohem bezpečnější řešení než ostatní běžně používané způsoby

6. centrální zařízení může být snadno upgradováno a může tak být snadno navyšován celkový výkon

7. terminály jsou nezávislé na platformě (Windows, Linux, Solaris...)

8. terminálové řešení je moderní způsob současnosti (instalováno v LČR, MŽP, KB a dalších)

9. terminály umožňují jednoznačnou identifikaci pomocí čipových karet a nabízí tak mnohem větší bezpečnost

10. terminály jsou bezdiskovými stanicemi a uživatel nemá možnost instalace nelegálního SW. Na druhou stranu má možnost připojit USB flash disk a přenášet svá data.

11. uživatel získává přístup k velmi výkonnému zařízení

12. extrémně malé rozměry terminálu

13. lze používat více monitorů u jednoho terminálu popř. sdružovat zařízení do více monitorových vizualizačních center

Nevýhody terminálového řešení

1. omezené možnosti připojení externích zařízení

2. omezené možnosti grafického zařízení terminálu (1900x1200px, pouze 2D akcelerace)

3. terminály nejsou samostatně funkční

Projekt LinFUN

 Neboli projekt Linux For University se snaží vytvořit základní koncepční rámec přechodu univerzitního prostředí na otevřené zdroje v oblasti informačních technologíí. Zabývá se hlavními problémy a otázkami související s tímto přechodem a nabízí dílčí i zásadní kroky, které by umožnily co nejsnadnější přechod od běžného proprietárního řešení. Cílem je vytvoření takového prostředí, které bude koordinované, vzájemně informované a bude nabízet otevřené zdroje skutečně všem účastníkům. Součástí projektu je rovněž definice jednotného formátu výměny dat, podpory uživatelům, systém vzdáleného přístupu k aplikacím a hosting virtuálních prostředí pro HPC a specializované činnosti.

Obsah 

1. Konvertor souborů programového balíku MS Office do otevřeného formátu ODF

2. Připojení univerzitního diskového pole  

3. Připojení k diskovému poli LDF  

4. Připojení k diskovým polím zpoza firewallu univerzity 

5. Vzdálené připojení přes VPN  

1. Konvertor souborů programového balíku MS Office do otevřeného formátu ODF

a. Stáhněte a nainstalujte tento plugin. 

b. Starší plugin naleznete zde. Podrobnější návod naleznete také na ROOT.cz.

1. Stáhněte a nainstalujte konvertor firmy MS.
2. Stáhněte a nainstalujte .NET Framework.
3. Stáhněte a nainstalujte ODF converter Add-in.

Tím je plugin nainstalován a vy můžete otevírat soubory ODT přes "Soubor>Open ODF...". Avšak pozor, MS Office otevírá ODT soubory jen pro čtení je proto je nutné nejdřívé "Uložit jako..." a teprve potom je můžete upravovat, popř. exportovat do ODT pres "Save as ODF..."
Konvertor do příkazové řádky můžete stáhnout ze stránky  Sourceforge.net

c. pokud preferujete jiný zdroj využijte např plugin od firmy SUN  zde .

2. Připojení univerzitního diskového pole

a. poklikejte ikonu Místa v síti

b. poklikejte na ikonu Přidat místo v síti

c. klikněte na tlačítko další, vyberte Jiné umístění v síti a klikněte opět na tlačítko další 

d. do editačního řádku Adresa v síti nebo v internetu napište \\disk.mendelu.cz\váš login do UISu

    např. uživatel xkonas si připojí svůj adresář na diskovém poli odkazem \\disk.mendelu.cz\xkonas 

e. klikněte na tlačítko další, pokud se vám objeví autentizační dialog, zadejte do něj svůj login a následně i heslo do UISu

f.  klikejte na tlačítko další do té doby dokud se vám v okně Mista v síti nevytvoří ikona se síťovým diskem odkazující na Váš adresář na univerzitním diskovém poli.

Upozornění: Data umístěná na tomto poli jsou dostupná všem uživatelům UISu. Zvažte proto jaká data zde budete umišťovat! Uživatelé mají limit 1GB dat stáleho charakteru a o něco vyšší kvóty pro krátkodobé uložení (bohužel jsem na UISu nenašel podrobnější upozornění).

Poznámka: Univerzitní diskové pole je až do záři 2007 v testovacím režimu a mohou se proto častěji objevovat nenadálé výpadky 

3. Připojení k diskovému poli LDF

a. stáhněte a nainstalujte si aplikaci WinSCP  

b. spusťte WinSCP

c. do dialogového okna napište

    hostitel: dpldf.mendelu.cz

    uživatelské jméno: váš login do UISu

    heslo: vaše heslo do UISu 

 

d. pokud kliknete na tlačítko Uložit..., uloží se vám výse uvedené parametry, tak aby jste je přístě nemuseli zadávat

e. kliknete-li na tlačítko Přihlásit, otevře se vám dialogové okno souborového manažera, kde na pravé straně máte připojený svůj adřesář z diskového pole LDF a v levé části máte adresáře z vašeho lokálního disku. Práce v programu WinSCP je obdobná práci v souborovém manažeru typu Total Commander.

Upozornění: Pro přístup k diskovému poli LDF je nutné mít vytvořený prostor na tomto poli. Máte-li zájem o tuto službu kontaktujte správce. Pokud již máte vytvořený prostor objeví se Vám ve Vašem adresáři po přihlášení adresář dpldf. Data umístěná v adresáři dpldf jsou viditelná pouze vám (nezměníte-li si práva adresáře podle svých představ). Nadřazený adřesář (adresáři dpldf) je diskovým polem univerzity a je alternativou k výše uvedenému způsobu připojení při kterém se vám připojilo pouze univerzitni diskové pole bez vnořeného fakultního diskového pole.

Kvóty: předběžně 4-10 GB (vzhledem k závádění služby nejsou dosud pevně stanoveny). Do fakultního diskového pole se nesmí ukládat audio a video soubory u kterých nemůžete prokázat svá vlastnická práva a která nejsou potřebná pro vaši práci. Jelikož se jedná o linuxové diskové pole bez podpory SAMBy doporučujeme uživatelům prostředí windows, aby nepoužívali diakritiku v názvech souborů a adresářů a pokud možno aby svá data ukládali v podobě archívů (zip, rar, 7z,...).

4. Připojení k diskovým polím zpoza firewallu univerzity

Upozornění: Následující návod je zastaralý. Od vypojení serveru dahlia (červenec 2009) stačí, připojovat se klasicky postupem popsaným v předchozím bodě na server cornus.mendelu.cz. Tento server je viditelný i z počítačů mimo počítačovou síť MZLU a ve vašem domovském adresáři máte v podadresáři dpldf připojeno diskové pole fakulty.

Pokud chcete tunelovat na postupěm popsaným níže, použijte místo dahlia.mendelu.cz server kiwi.mendelu.cz.

Postup je velmi podobný jako v předchozím případě.

1. Spusťte program WinSCP

2. Proveďte body b) a c) z předhozího řešení

3. Zaškrtněte možnost "Pokročlé volby"

4. V rozšířeném stromu v levé části okna v sekci Spojení klikněte na položku Tunel

5. Zaškrtněte možnost "Připojit skrz SSH tunel" v horní pravé části okna

6. Vyplňte potřebné položky

    hostitel: dahlia.mendelu.cz

    uživatelské jméno: váš login do UISu

    heslo: vaše heslo do UISu

7. Klikněte na tlačítko Uložit..., kterým uložíte Vaše nastavení připojení

 

8. Budete vyzvání k zadání nějakého názvu, pod kterým bude spojení evidováno. Napište cokoliv, co Vám pomůže v budoucnu se snadno zorientovat v jednotlivých připojeních.  

9. Po uložení se ocitnete v seznamu definovaných připojení. Klikněte na Vámi naposledy vytvořené připojení a klikněte na tlačítko Přihlásit. 

10. Po úspěšném přihlášení by se Vám mělo zobrazit prostředí velmi podobné běžným souborovým správcům. V levém panelu jsou umístěna data z Vašeho lokálního disku a v pravém panelu jsou zobrazeny adresáře a soubory ze vzdáleného diskového pole. Implicitně se po přihlášení ocitnete v pravém panelu ve svém domovském adresáři na diskovém poli univerzity (např. /home/xkonas). Diskové pole fakulty LDF je uloženo v podadresáři dpldf ve vašem domovském adresáři. Do vašeho adresáře na diskovém poli LDF se také můžete dostat přes adresář /home.ldf (např. /home.ldf/xkonas)

 

5. Vzdálené připojení přes VPN 

Video návod nastavení a připojení z domova do prostředí univerzitní sítě přes VPN k Windows aplikačním serverům  (ZIP archiv rozbalte a spusťte požadované video) 

Windows aplikační servery:

prunus (LDF): 195.113.194.167

castanea (Ústav nauky o dřevě): 195.113.194.181

Video návod nastavení a připojení z domova do prostředí univerzitní sítě přes VPN k terminálovému rozhraní (Linux) fakulty LDF   (ZIP archiv rozbalte a spusťte požadované video)

Linux přístupový server:

cornus: 195.113.194.174

Terminálové řešení bylo původně vybudováno pro vzdálený přístup uživatelů Ústavu nauky o dřevě k výkonným výpočetním prvkům. Na následujících stránkách naleznete podrobné informace o aplikacích, které jsou dostupné přes terminály, možnosti vzdáleného připojení a popis běžné práce spolu s prací náročného uživatele.

V současné době probíhá rovněž budování terminálového řešení pro celou lesnickou a dřevařskou fakultu. Vzhledem ke zkušenostem, které jsme získali při budovaní našeho terminálového řešení jsme byli pověřeni stavbou a správou terminálového řešení LDF MZLU. Informace o průběhu, důvodech a ostatní zdroje najdete na následujících stránkách (Důvody, které vedly k zavedení terminálového řešení na LDF jsou ve zkratce uvedeny v oddílu Koncepce).

 Ústav nauky o dřevě (MZLU) ve spolupráci s Ústavem teoretické a experimentální elektrotechniky (VUT) sestavili homogenní cluster o 16 uzlech na bázi AMD64. V současné podobě tvoří cluster 8 uzlů MZLU a 8 uzly VUT. UTEE VUT vytvořilo technické řešení chlazení a usazení jednotlivých uzlů. UNOD MZLU má na starosti administraci clusteru. V blízké době se plánuje rozšíření uzlů až na trojnásobek aktuálního stavu. Na následujících stránkách je zdokumentován postup celé tvorby tohoto HW/SW řešení.

HW parametry  Parametry uzlu: Základní deska MB ASUS A8N-VM CSM nforce430 SLI s939,SATA2, FW, GLan, mATX, CPU CPU AMD ATHLON 64 3700+ BOX socket 939 San Diego, Chladič CPU CHLADIČ PRIMECOOLER PC-HC5+ BLUE LED CU HyperCool, RAM DIMM DDR 1024MB 400MHZ BAR TRANSCEND CL3.0, Zdroj ZD ZDROJ 400W PFC (FAN 120MM) ATX, HDD HD SEAGATE 300 GB BARRACUDA SATAII/300 16MB 7200.9 (NCQ), Switch 3COM BASELINE SWITCH 2816 16PORT 10/100/1000BASE-T, KVM přepínač DS EDIMAX EK-16RE KVM přepínač, 16 portů, 19˝rack, OSD, ovládací kabel, Vícežilové kabely DS EDIMAX EK-C30D, Napájecí kabel KB KABEL NAPÁJECÍ 220V 1.8m, Klávesnice KBC ECK 6101 BLACK (PS2), Myš MG LOGITECH S96 BLACK Opti - 3-tl., rol.kolečko, PS2 Parametry clusteru: 16 uzlů, 16 CPU AMD64 3,7GHz, Ethernet 1Gbps, Diskové pole 5.3TB, 64GB RAM, Výkon 49GFlops   Nainstalované SW prostředí ScientificLinux4.3(x86_64), OSCAR-4.2.1b5r4423, PVS (Torque-OpenPBS), PVFS2, C3, MAUI, GANGLIA, Env-switcher, PVM, MPICH1/2, LAM-MPI